Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

druhý
[druhiː]
číslovka řadová
1.
mající v pořadí číslo dva:

druhý ročník festivalu
druhé vydání knihy
kolem druhé hodiny ráno
skončit v závodě druhý
Byl vyhlášen druhý povodňový stupeň.
Každý druhý člověk zemře na nemoci oběhové soustavy. 
polovina lidí

Druhá internacionála historie, politologie
mezinárodní organizace sdružující dělnické (sociálnědemokratické) strany, založená roku 1889 v Paříži a rozpuštěná roku 1916
syn. Dělnická internacionála

druhá světová válka historie
(v letech 1939–1945) celosvětový válečný konflikt vyvolaný nacistickým Německem v čele s Adolfem Hitlerem

2.
mající nižší hodnotu, jsoucí na nižším stupni hierarchie (než první):

druhý místopředseda
druhá hokejová liga
zboží druhé jakosti
silnice druhé třídy

3. ve funkci přídavného jména
zbývající z páru, opačný:

přejít na druhý chodník
Koupili si dům na druhém břehu jezera.
Další týden absolvovala operaci křečových žil i na druhé noze.

4. ve funkci přídavného jména
ne ten, o němž je řeč, ještě jeden, jiný:

Druhý takový kostelík v našem regionu nenajdete.
Nebyla zjištěna žádná zranění, která by byla způsobena druhou osobou.
Druhý Tarantino z něj nikdy nebude.

5. ve funkci přídavného jména
(ve spojení s den ap.)
další, následující:

druhý den ráno
Tancovalo se mnohdy i do druhého rána.

6. ve funkci zájmena
(ve spojení jeden - druhý)
odkazuje k nějaké skupině a vyděluje její část:

Jedni mají v životě smůlu, druzí štěstí.
Jednomu z lapků bylo 22 a druhým dvěma 26 let.
Zatímco jeden lupič hlídal, druhý vypáčil u vozidla zámek a vnikl dovnitř.

7. ve funkci zájmena
(ve spojení s jeden)
vyjadřuje vzájemnost:

Házejí vinu jeden na druhého.
Lékaři jsou k sobě loajální, nevystoupí jeden proti druhému.
Jeho vztahy krachovaly jeden za druhým.
Pak si nás prohlédl, hezky jednoho po druhém.


(druhá) pražská defenestrace historie
vyhození královských místodržících z oken Pražského hradu příslušníky nekatolických stavů roku 1618 

Pražská defenestrace roku 1618 je nazývána jako druhá. Pokud však započítáme pražskou defenestraci roku 1483 (kdy byl z oken radnic na Starém a Novém Městě vyhozen staroměstský purkmistr a těla sedmi zabitých novoměstských konšelů), pak tuto defenestraci označujeme jako třetí.
druhé (francouzské) císařství historie
(v letech 1852–1870) období vlády císaře Napoleona III. ve Francii

druhé housle hudba
vedlejší, doprovodný hlas hraný houslistou nebo houslisty ve vícehlasé skladbě • takové obsazení ve smyčcovém kvartetu nebo v orchestru

druhý dech sport
(i frazém) vyrovnání hloubky dechu a dechového rytmu po překonání dechových obtíží při delším sportovním výkonu (zejména při běhu, plavání)

druhý pád lingvistika
pád s pádovou otázkou „koho, čeho?“, vyjadřující zejména přináležitost, původ, kvantifikaci aj.
syn. genitiv


být / stát na druhé straně barikády
zastávat opačné, jiné stanovisko, mít k něčemu opačný, jiný postoj

být na druhém břehu
být (už) mrtvý:

Můj tchán je už bohužel na druhém břehu.
druhá míza
1. příliv nových sil, obnovení životní energie ap.

2. příliv tělesných sil u muže (řidčeji u ženy) staršího nebo středního věku, často spojený s touhou užít si ještě života a s navazováním milostných vztahů

druhá strana (téže) mince
opačný nebo jiný aspekt stejného jevu, problému

druhý dech
příliv nových sil, obnovení životní energie ap.

druhý domov
místo, kde se člověk cítí podobně jako doma, kde má dobré zázemí, často tam pobývá a rád se tam vrací

hrát někde druhé housle
být v podřadném postavení, mít podružnou úlohu

jde mu to jedním uchem tam / dovnitř a druhým ven
někdo nevěnuje něčemu pozornost, nedbá na obsah sdělení

je to jedno s druhým
souvisí to spolu, navzájem se to podmiňuje

jeden (je) lepší než druhý ironické
oba, popř. všichni jsou stejní, zprav. špatní, zlobiví ap.

jeden (je) za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet jeden (je) za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou
není mezi nimi žádný velký rozdíl, zprav. jsou oba stejně špatní

jeden mluví o voze, druhý o koze kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

jeden mluví o něčem naprosto jiném než druhý, je to zbytečná diskuse, takhle se nelze dohodnout

jeden (táhne / jde) hot a druhý čehý jeden čehý, druhý hot
mají zcela odlišné názory, požadavky, záměry a nemohou se shodnout:

Musí být vzájemná vstřícnost, jedni nemohou táhnout hot a druzí čehý.
Není dobré, když jeden ministr školství jde hot a druhý čehý.
Když bude jeden čehý, druhý hot, tak problém nemá řešení.

jedno s druhým jedno k druhému
s přihlédnutím ke všem okolnostem • všechno dohromady

mít jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou
nemít peníze, být chudý

na druhém konci světa z druhého konce světa
na velmi vzdáleném místě, velmi daleko • z velmi vzdáleného místa, zdaleka

nastavit druhou tvář
nemstít se, nenechat se vyprovokovat ke zlému, ale snažit se vyřešit konflikt nenásilně, mírumilovně • znovu se dobrovolně vystavit útoku

Podle Ježíšovy věty zapsané v Matoušově evangeliu: „Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť.“
něco je něčí druhé jméno expresivní
něco je pro někoho, něco charakteristické, je s ním, s tím neodmyslitelně spjato

nedělej druhým to, co nechceš, aby (oni) dělali tobě
(přísloví) chovej se k ostatním lidem slušně, férově ap. a oni se k tobě budou chovat také tak

někdo / jeden (má) rád holky, druhý (zase) vdolky
(přísloví) lidé mají různý vkus, záliby ap., každý dává přednost něčemu jinému

[padat / ležet / překřikovat se ap.] jeden přes druhého
současně ve větším počtu, najednou, přes sebe

první slovo platí, druhé leze z gatí expresivní
původní slib, domluva se má dodržet a dodatečně neměnit

Podle dětské říkanky.
stát / ocitnout se na druhém břehu
být na straně nepřítele, opozice ap. • vidět situaci z odlišného pohledu, nesouhlasit:

Názorově stojí na druhém břehu než já.
Ve sporu stál na druhém břehu, než je právo.
Po
vyloučení ze strany se ocitl na druhém břehu – v disentu.

svoboda jednoho (člověka) končí tam, kde začíná svoboda druhého
nelze prosazovat svoje práva, svobody na úkor práv, svobod ostatních

Podle výroku anglického filozofa Johna Stuarta Milla (1806–1873).
upadnout / upadat do (opačného / druhého) extrému
uplatnit, uplatňovat krajní, vyhrocený (opačný a stejně přehnaný) přístup

vzít to z druhého konce začít z druhého konce
přistoupit k něčemu jinak, začít (něco dělat) jiným způsobem, opačně

z druhé ruky
1. (o informaci) zprostředkovaný, často s rizikem neúplnosti nebo zkreslení

2. (o věci) použitý předchozím majitelem, opotřebený, obnošený

napodruhé, na podruhé
podruhé, po druhé
zadruhé, za druhé
druhá


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)